ODSOUZEN ZA DESET SLOV
V roce 2018 se začal psát příběh, o kterém bych nikdy neřekl, že může být skutečný, tedy za předpokladu, že se neprobudíte v padesátých letech minulého století, což se mi nejspíše podařilo.
To co zde popíši, mé odpůrce potěší a vyvolá to u nich pocity euforie z toho, jak systém zametl s nekalým politickým živlem a ty co jsou na mé straně barikády pořádně vyděsí, jelikož „dnes“ se to týká mě, zítra kohokoliv jiného.
A zde je těch deset slov: PAMÁTNÍK VĚNOVANÝ HISTORICKY POSLEDNÍM PRACUJÍCÍM ROMŮM NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY.
SOUDNÍ PROCES V DATECH A ČÍSLECH
ČASOVÁ POSLOUPNOST
- 10.2018 – Podání vysvětlení
- 11.2018 – Zahájeno trestní stíhání
- 03.2019 – Podaná obžaloba
- 03.2019 – Odsouzen trestním příkazem (podaný odpor)
- 06.2019 – Hlavní líčení (první ze 7 stání)
- 01.2020 – Provedená rekonstrukce na místě „činu“
- 10.2020 – Odsouzen OS na 12 měsíců vězení s odkladem na 24 měsíců – § 405 Tr.z.
- 03.2021 – Odsouzen KS na 7 měsíců vězení s odkladem na 18 měsíců – § 358, ods. 1 Tr.z.
- 10.2021 – Zamítnuté dovolání u NEJVYŠŠÍHO SOUDU
FINANČNÍ STRÁNKA
- -15 730,- Advokát
- -8 470,- Advokát (dovolání k NS)
- -47 000,- Advokát (dovolání k ÚS)
- -7 800,- Soudní výlohy
- -10 000,- Soudní výlohy (dovolání k NS)
- -7 100,- Cestovní výlohy
SEZNAM TOHO, CO BYLO K ROZKRYTÍ TAKTO ZÁVAŽNÉHO TRESTNÉHO ČINU PŘI VYŠETŘOVÁNÍ POUŽITO
– Odběr OTISKŮ PRSTŮ z místa činu (nenalezena shoda)
– Odběr DNA z místa činu (nenalezena shoda)
– Sledování pohybu telefonu
– Čtvrt roku trvající ODPOSLECHY
– Vypracovaný posudek od policejní centrály boje proti TERORISMU
– Určený forenzní znalec z oboru biomechaniky
– Prohlídka ve firmě jednoho mého dodavatele, zda mi nedodal ony ideologicky nevhodné nápisy
ČÁST Z ROZSUDKU PRVOINSTANČNÍHO SOUDU
„Je třeba konstatovat, že v řízení nebyl opatřen žádný přímý důkaz. který by ze spáchání jednání, které obžalovaným bylo kladeno za vinu, tyto usvědčoval, avšak, dle názoru soudu byly opatřeny a provedeny důkazy nepřímé, které ve svém souhrnu tvoří naprosto ucelený řetězec potvrzující vinu obou obžalovaných.“ – k čemu důkazy, když stačí NÁZOR SOUDU.
EVOLUCE PROCESU (JAK SE HLEDALO NĚCO, ZAČ NÁS ODSOUDIT)
– § 355 Hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob (POLICIE) – NEPROŠLO
– § 405 Popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia (Okresní soud) – NEPROŠLO
– § 358 Výtržnictví (Krajský soud)
Policie začala případ řešit jako § 355, ovšem z důvodu, aby se dostala k odposlechům, to překvalifikovala na § 405, za který jsem byl i odsouzen Okresním soudem, aby následně verdikt zrušil Krajský soud a odsoudil mě za § 358. Jediné pozitivní na tom bylo, že Krajský soud konstatoval, že s mojí protiněmeckou/protinacistickou reputací je šílené myslet si, že bych právě já kdy popíral holokaust na jakékoliv úrovni.
Z POSUDKU FORENZNÍHO ZNALCE
Na levé straně je jeden z domnělých brutálních pachatelů a na straně druhé jsem JÁ, při provedené rekonstrukci. Byl leden a i přesto jsem si vzal pouze mikinu, pod kterou jsem měl triko, což jsem i na místě ukázal.
Podle závěru „znalce“ kupříkladu tato fotografie dokazuje, že postavy jsou identické. Posouzení nechám na vás.
Posudek vypracoval Jiří Straus, znalec, který dle verdiktu Ústavního soudu svým špatným posudkem poslal několik nevinných lidí do vězení. Pro svou špatnou práci v tomto oboru byl vyhozen i od POLICIE ČR.
DŮKAZNÍ PROSTŘEDKY
- Nebyl nalezen žádný důkaz, že jsem na onom místě byl
- Důkaz, který to má dokládat je signál z pracovního telefonu provozovaného na mé jméno. Druhý se nacházel v Liberci (to PČR ignorovala)
- Sejmuty OTISKY PRSTŮ a DNA, přičemž nebyla nalezena shoda
- PČR neví kdy se skutek udál. To že se udál ten den rozhodla poté kdy zjistila, že tam byl zachycen signál telefonů (Můj a PK)
- Na místě kamera zachytila několik desítek lidí. PČR nikoho z nich nevyslechla aby si potvrdila, zda se nápis již na místě nacházel či nikoliv.
- Dva svědci potvrzují, že jsem tam nebyl. Soud to odmítá jako účelové.
- Auto PK bylo zachyceno jak odjíždí v době, kdy kamera zachytila dvě postavy, údajné pachatele. PČR tento rozpor vyřešila tvrzením, že na kamerách běží o několik desítek minut špatný čas. Krom tvrzení, že to tak je, nedoložila žádný důkaz, který by to potvrdil.
- Státní zástupce pověřil PČR, aby vykonala dodatečnou prohlídku v sídle firmy, která mohla dodat ony cedule. Nebylo nic nalezeno. Státní zástupce tuto informaci ve prospěch obviněných zatajil. Přišlo se na to náhodou.
- Státní zástupce lhal o tom, co bylo zachyceno na kamerách, kdy ve spise uvedl, že kamera zachytila dva muže, nesoucí polep s nápisem, na ktemém bylo: „PAMÁTNÍK VĚNOVANÝ HISTORICKY POSLEDNÍM PRACUJÍCÍM ROMŮM NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY“ – Problém byl však v tom, že na tom záznamu nic takového nebylo, což nakonec potvrdil během stání i soudce, kterého jsem donutil se na to video podívat, aby pak stejně v rozsudku odcitoval onu pasáž státního zástupce, že ono video přesně toto zachytilo.
- A těchto bizarností a nesrovnalostí tam bylo mnohem a mnohem více… Když budu mít čas, dopíši to nakonec všechno.
Tím co jsem zde uvedl nechci vzbudit dojem, že s danou akcí nemám nic společného, protože by to nebyla pravda. Mám a nestydím se za to. Šlo o klasický PROJEKT, který měl nenásilnou formou bez poškození majetku upozornit na nějaký problém. Podílel jsem se na tom, ovšem nebyl jsem tím, kdo to tam umístil. Bylo zajímavé sledovat realitu našeho justičního systému, kdy na začátku se rozhodlo, kdo je pachatelem a pak se vše dál tvořilo tak, aby tomu odpovídal i veškerý důkazní materiál, dá-li se o tom tak hovořit, jelikož jak jsem citoval z rozsudku výše, nebyl nalezen žádný přímý důkaz.
Tento celý proces je jakýmsi mementem doby, kdy se před soud dostávají lidé za to, že mají názor. Nekradou, neubližují, neničí, pouze „špatně“ přemýšlí…
POPIS A REALIZACE PROJEKTU
Lety u Písku
(2018) Tento PROJEKT byl do jisté míry aktem zoufalství, který měl nekorektní satirickou a nenásilnou formou upozornit na loupež za bílého dne, kterou rozhodnutí o vybudování nového pomníku vedle již existujícího, jistě bylo. Ano, řeč je o PŮL MILIARDĚ korun, kterou vláda, proti vůli občanů, dala za výkup fungující firmy (vepřína v Letech) aby vedle stávajícího pomníku mohl být vybudován další.
Hlavním problémem té doby (2018) byla mediální snaha, jenž měla za cíl vytvořit příběh o velkém vyhlazovacím koncentračním táboře v Letech, což byla čirá manipulace. Bohužel, tento mediální obraz se podařilo vytvořit a udržet na tak dlouho, aby končící vláda (ČSSD, ANO, KDU-ČSL) rychle podepsala pro stát nevýhodné smlouvy na odkup vepřína v Letech. Signatářem nebyl nikdo jiný, než propagátor sudetoněmecké myšlenky Daniel Herman a ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová.
CÍLEM PROJEKTU BYLO VYVOLAT CELOSPOLEČENSKOU DISKUZI, VE KTERÉ BY ZAZNĚLA JASNÁ FAKTA NAMÍSTO PRÁZDNÝCH MEDIÁLNĚ-POLITICKÝCH DOGMATICKÝCH FRÁZÍ O VYHLAZOVACÍM TÁBOŘE SMRTI, O KTERÉM KDYŽ NĚKDO PROHLÁSÍ, ŽE BYL VEDEN JAKO STRIKTNĚ PRACOVNÍ, BYL OZNAČEN ZA POPÍRAČE HOLOKAUSTU.
V rámci veřejného prohlášení, které doprovázelo tento PROJEKT bylo i uvedeno, cituji: „Nejde o pokus kohokoliv urazit či zesměšnit. Pro projekt bylo úmyslně zvoleno slovo ROM, aby tento projekt nemohl nikdo označit za rasově motivovaný a tím odvést pozornost od jeho pravé podstaty.“ – oficiálně se tábor nazýval jako CIKÁNSKÝ.
10 informačních cedulí bylo doplněno o nápis + 1 byla nově přidána
– Vše způsobem, který umožňoval lehce a bez poškození podkladu vše vrátit do původního stavu.
– Místo, které bylo vybráno je pouze úřední „pietní“ místo – nejbližší hrob se nachází ve vzdálenosti 7 km.
– Nápis neměl být urážlivý, nýbrž cíleně sarkastický s cílem upozornit na fakt, že se tu má investovat půl miliardy z peněz těch,
co pracují, pro nový památník těch, co za pilíř naší ekonomiky rozhodně označit nelze.
NĚKOLIK PLATNÝCH FAKTŮ O TÁBORU V LETECH
– Vznik tábora byl schválen 02.03.1939, tedy ještě před obsazením Němci.
– Tábor byl zřízen jako KÁRNÝ-PRACOVNÍ.
– V táboře nesloužil žádný NĚMEC, pouze ČEŠI a to po celou dob jeho existence.
– Za celou dobu v táboře nezemřel nikdo násilnou smrtí.
– Za celou dobu existence tábora v něm zemřelo 326 lidí – na nemoci.
– 06.08.1943 byl tábor Lety oficiálně uzavřen, přičemž zbytek lidí byl odvezen do jiných táborů, nebo propuštěn.
Článek z LIDOVÝCH NOVIN ze dne 16.2.1939
Okupace přišla 14.-16.3.1939 – nejedná se tedy o protektorátní tisk.
Článek není převzatý, nýbrž přímo „vytažený“ z archivu. Za jeho pravost tedy ručím.
Vydáno: 16.2.1939 ve čtvrtek ráno.
Text:
„Z podnětu předsedy vlády Berana vypracuje ministerstvo národní obrany nařízení o kárných pracovních táborech. Budou do nich posíláni ti, kteří v normálních pracovních táborech hrubě porušují kázeň, a ti, kdo se notoricky vyhýbají pravidelné práci, jako cikáni, tuláci, řemeslní žebráci a povaleči. Okruh osob, které budou zařaděny do kárných táborů, bude v nařízení přesně vymezen. Do kárných táborů nebudou posíláni provinilci političtí, čili nejde tu o zřizování koncentračních táborů v obvyklém smyslu.“
Pokud lze něco považovat za nemístné, je to snaha určité zájmové skupiny vytvořit dojem, že osud lidí pobývajících v táboře v Letech, byl identický jako těch z Dachau, Osvětimi, Buchenwaldu, Treblinky a mnoho dalších skutečných vyhlazovacích táborů. V naší zemi existuje mnoho dalších podobných táborů, jako jsou Lety, o které se však nikdo nezajímá, jelikož tam nebyla internována žádná minorita.