IDEOLOGIE vs DĚTSTVÍ
Včera jsem se účastnil oslavy narozenin dcery mé známé. Chvíli jsem si šel hrát s dětmi, respektive JÁ seděl a Natálka (8) mi ukazovala své hračky, figurky různých zvířátek, kdy je to vždy táta, máma a jejich děti. Holka je ta, co má řasy, jak mi bylo vysvětleno. Každopádně během toho vzala dvě zvířecí holky a oznámila mi, že se milují a pak mezi nimi začala předstírat líbání. Ptám se jí: „Dvě holky se líbají?“ Ona na to: „Noo, oni se milujou“. A JÁ opět: „Neměla by to bejt spíš holka a kluk?“ Ona: „Ne, dvě holky.“ A pak přišla z mé strany celkem poslední logická otázka a to: „Jak si na tohle přišla vůbec?“ Ona: „Viděla sem to v televizi, dávaj to tam“.
Když mně bylo 8 let tak neexistovalo nic jiného, než že táta je muž, máma je žena a normální je svazek mezi mužem a ženou. V televizi jsem nic jiného neviděl. Až když jsem měl více rozumu, netroufám si říci, kdy to bylo, tak jsem došel k tomu, že tu existují i lidé, kteří preferují stejné pohlaví, není na tom nic špatného, ale nezapadá to do tzv. standardu. Jsou to normální lidé, kteří nejsou ani lepší, ani horší, nedělají nic špatného, ale je to odchylka, která by neměla určovat „normalitu“. A na to vše jsem přišel bez jakékoliv ideologie, kterou mi někdo podprahově vnucoval v době, kdy jsem o světě věděl jenom to, co mi řeknou rodiče, nebo uvidím v televizi v nějaké pohádce.
Manipulovat děti a upravovat si je k ideologickému obrazu je to nejsnazší možné. Sám jsem to zažil. Sovětské vlajky jako výzdoba? Pro mě nic divného, stejně jako dnes děti vnímají ve školách všudypřítomné vlajky jiného totalitního zřízení, EU. Dodnes si pamatuji hlášení, že od dnešního dne se zakazuje říkat SOUDRUŽKO učitelko, nýbrž se má říkat PANÍ učitelko – a JÁ nechápal proč. Napadlo mě jediné, proč to mění, proč vymýšlí blbosti, jelikož normální je přeci lidi oslovovat soudruhu a soudružko.
Ideologií mého raného dětství, který mi byl podprahově vštěpován, byl komunismus.
Pak přišla fáze, která mě poznamenala nejvíce, své celé dětství a dospívání jsem prožil v době NAPROSTÉ SVOBODY. Proto se nemohu smířit s tím, co je tu dnes za svobodu vydáváno, jelikož JÁ zažil skutečnou svobodu bez ideologií, neziskovek a cenzury nevhodných pohledů na svět. Proto neustále za něco bojuji, jelikož se nechci smířit s tím, že ona svoboda je už nenávratně ztracená.